Každý rok, když se blíží Purim, zápasím s myšlenkou, jestli mám tento svátek upřímně rád nebo ho z duše nesnáším. Omlouvám se za tento „party killer“. Tím nejzásadnějším důvodem, kvůli kterému pro mě Purim zdrojem kontroverze, je příkaz radovat se. Všechno to jídlo, pití, převlékání do kostýmů, zpívání a tančení člověka nutí k tomu, aby se tvářil vesele a radostně. Ale co když mu vůbec vesele a radostně není? Který člověk se upřímně a rád raduje na povel?
Snad ještě nikdy od druhé světové války nebyl pro židovskou komunitu svátek Purim tak nešťastným a depresivním jako po loňském sedmém říjnu. Uplynulo od něj již více než pět měsíců, ale v mnoha ohledech je sedmý říjen stále s námi. Čas se zastavil. Společně se všemi židovskými komunitami jsme stále traumatizováni tím, co se stalo. Truchlíme nad všemi, kteří byli mučeni a zavražděni tím nejbrutálnějším způsobem. Strachujeme se o osud všech, kteří byli uneseni a vytrvale se modlíme za jejich návrat. Je nám těžko z probíhající války a truchlíme nad všemi nevinnými obětmi, jejichž životy si vyžádala zvůle teroristů Hamásu. Otázkou je, jestli je vůbec možné letošní Purim nějak zachránit, ospravedlnit všechnu radost, která k němu patří.
V Talmudu se píše: „Mi-še-nichnas adar marbin be-simcha. Když přichází měsíc adar, zvětšujeme naši radost.“ (BT, Ta’anit 29a) Každý židovský svátek je svým způsobem znovuprožitím historických událostí, o nichž pojednává jeho vyprávění. Na Purim znovu prožíváme strach ze zničení symbolizovaný jemu předcházejícím Ta’anit Ester, Esteřiným půstem, a radost z vítězství symbolizovaný Mište Purim, purimovou hostinou. Je však velmi zvláštní, že Talmud nás vybízí k radosti ještě před tím, než je 14. adaru rozhodnuto o našem přežití, než je dobojováno, než je jasné, že se nám podařilo porazit Hamana. Není to paradox? Je. A přesně v tom tkví význam Purimu. Má nás naučit, že je nejenom možné, ale dokonce nezbytné prožívat radost uprostřed nejistoty. Snad ještě nikdy od druhé světové války nebyl svátek Purim tak důležitý a tak aktuální jako dnes, po sedmém říjnu minulého roku.
Purim sameach Vám přeje Váš,